Já - PAVLÍNA
- koučka pro ženy, které chtějí něco změnit -cesta
Jmenuji se Pavlína a jsem zdárným příkladem toho, že člověk může žít za svůj život nespočet rolí.
Jsou role, které máte na celý svůj život – dcera, máma, kamarádka či teta, a jsou role, které máte jen na omezenou dobu, ale nikdy nevíte, jak ta doba bude dlouhá, či jak si v nich povedete. Jedná se o roli partnerky, manželky, snachy nebo dokonce macechy. V některých z těchto rolí jsem se cítila a stále se cítím dobře, v některých se cítím už méně příjemně a dokonce jsou i takové, ve kterých jsem zcela selhala. Jinými slovy, ani já nejsem výjimkou a můj život je jako jízda na horské dráze. Teda přesněji řečeno „BYL“!
Do momentu, kdy jsem si řekla, že dozrál čas ve svém životě „něco“ změnit, aby se mi neopakovaly pořád ty stejné konce. Ač jsem začínala z jakéhokoli místa, vždy jsem se dostala do toho stejného bodu. Do situací, ve kterých mi nebylo dobře. Do situací, ve kterých jsem nechtěla být a přesto jsem byla. A pak mi to došlo…pokud nezměním především něco u sebe, tak se nic dlouhodobě převratného vlastně ani stát nemůže.
Začala jsem tedy vyhledávat a navštěvovat semináře, webináře a workshopy, číst knihy a další materiály na téma sebepoznání. O tom, jak žít život spokojenější, šťastnější a naplněnější. O tom, že je zbytečné se neustále trápit tím, co změnit nemohu a neumím, ale zacílit svou pozornost na to, co ovlivnit dokážu. S potřebou jít pořád dál a dozvědět se víc, mě tato cesta přivedla až k samotnému koučování. Zpočátku šlo o zvídavost a o touhu, naučit se něco nového, ale po absolvování základní kostry, co a o čem koučování je, mě to pohltilo natolik, že jsem neváhala ani vteřinu a pokračovala v uceleném výcviku. Čím více jsem se o koučování dozvídala, tím více mě to bavilo a naplňovalo.
MOJE CESTA V OSOBNÍM A PROFESNÍM ROZVOJI…
Upřímně mohu říci, že koučování mi pomohlo najít sebe samou. Pomohlo mi dívat se na svět i jinýma očima a pod jinými úhly. Naučilo mě, že člověk může žít a plnit si své sny, a přitom stát pevně nohami na zemi. Ne, nejsem dokonalá, a i dnes mám dny, kdy brečím do polštáře a ptám se, proč se to zase děje právě mně. Avšak díky sebekoučování, které Vás taky naučím, je takových dní méně a méně. Jak řekl Tom Cruise ve filmu Vanilkové nebe. „Bez hořkosti by sladkost nebyla tak sladká“.
Jedno je ale jisté a pro koučink nezbytné: člověk musí chtít něco změnit a udělat první krok …
… jedině pak může najít sám sebe a co ho naplňuje.
Střípky mé životní cesty zachycené objektivem mého foťáku a mobilu…